Prinz Eugen

Název:

PRINZ EUGEN (USS IX-300)

Typ vraku:

loď - těžký křižník, třída Admiral Hipper class

Výroba:

1938, Německo, loděnice Krupp Germania shipyard v Kielu, stavba 23.04.1936 - 22.08.1938, zařazen do služby 1.8.1940

Majitel:

Německo, Válečné námořnictvo (Kriegsmarine)

Rozměry:

délka 212,5 m, šířka 21,8 m, ponor 7,2 m, výška 12,45 m, výtlak 14.240/19.042 tun, pohon 12 kotlů, tři Germania turbinové soustrojí, výkon 136.000 HP, tři šrouby, rychlost 33,5 uzlů,  

Výzbroj:

8x dělo 203 mm, 12x dělo 105 mm, 12x dělo 37 mm, 28x dělo AA 20 mm, 12x torpédo 533 mm, 3x letadlo Arado AR 196

Posádka:

celkem 1.600 členů

Potopení:

22.12.1946, při přetahování od atolu Bikiny na nové kotviště začal nabírat vodu a potopil se.

Místo:

Marshallovy ostrovy, Kwajalein, u útesu Enubuj

GPS :

8^o45´8.00“ S 167^o40´59,98“ E

Hloubka:

0 - 34 m

Ponory:

Poznámka:

Prinz Eugen byl postaven jako třetí a poslední těžký křižník Kriegsmarine. Známý se stal již při své první válečné misi v květnu 1941, kdy spolu s Bismarkem potopili HMS Hood a poškodili HMS Prince of Wales. V únoru 1942 se po určité době strávené v Brestu úspěšně vrátil do Německa. Krátce nato při cestě do Norska byl poškozen u Tronheimu torpédem britské ponorky Trident. Loď nebyla schopna provozu do začátku roku 1943, následně byla použita pro výcvik v Baltském moři. V roce 1944-45 pomáhal uprchlíkům při evakuaci před postupující Rudou armádou.  Na konci války, dne 7.5.1945, se loď vzdala britským válečným silám v Kodani a následně byla předána americkým silám v Německu. Loď je uvedena 5.1.1946 do provozu v US Navy a přejmenována na USS IX-300. Po válce se plavila do USA se smíšenou posádkou Američanů a Němců. V Bostonu a krátce poté jsou ve Philadelphii odstraněny části věže. 1.5.1946 v San Diegu opouští loď německá posádka a loď odplouvá přes Panamský průplav na Bikini atoll jako cíl pro jaderné pokusy. 1. 7.1946 byl lehce poškozen prvním výbuchem, 25.7.1946 byl při druhém pokusu poškozen pod čarou ponoru. Jako jedna z padesáti lodí, která přečkala pokusy a byla pak vlečena na Kwajalein. Loď byla oslabena výbuchem a začala nabírat vodu, naklonila se o 35^o a klesla na dno u jižního atolu na útesu Enubuj. Jeden ze tří šroubů ční nad hladinu, druhý je v hloubce asi 3 m pod hladinou a třetí byl demontován a předán do Německa, dnes je vystaven v námořním památníku Laboe. Lodní zvon byl odstraněn před výbuchy a je vystaven v Námořním museu ve Washingtonu DC. První kapitán lodi: Helmuth Brinkmann (Kriegsmarine), poslední kapitán: AH Graubart (US Navy)