Mutsu

Název:

MUTSU 

Typ vraku:

loď – bitevní loď, třída Nagato

Výroba:

1920, Japonsko, loděnice v Jokosuce, zahájení stavby 1.7.1918, spuštěna na vodu 31.5.1920, do služby uvedena 24.10.1921

Majitel:

Japonsko, Císařské námořnictvo

Rozměry:

délka 221 m, šířka 34,6 m, ponor 9,5 m, výtlak 42.850 tun, pohon 4 hřídele, výkon 80.000 hp, rychlost 27 uzlů, dosah 5500 nm při rychlosti 16 uzlů

Výzbroj:

8 x 410 mm L/45, 18 x 140 mm L/50, 8 x 127 mm L/40, 20 x 25 mm L/60, 3 x letadlo

Posádka:

celkem 1368 mužů

Potopení:

08.06.1943, exploze uvnitř lodě, zahynulo 1.100 mužů, přežilo 350

Místo:

Japonsko, Vnitřní moře, 3 km na sever od dnešního památníku na ostrově Suó-Óšima.

GPS :

33^o 58´N, 132^o 24´E

Hloubka:

16 – 40 m

Ponory:

Poznámka:

Mutsu, bitevní loď japonského Císařského námořnictva, druhá ze dvou lodí třídy Nagato. Pojmenována byla podle starobylé provincie Mutsu na ostrově Honšú. Její stavba začala v loděnici v Jokosuce 1. června 1918, na vodu byla spuštěna 31. května 1920 a dokončena 24. října 1921. V červnu 1942 během bitvy o Midway byla Mutsu součástí hlavního svazu admirála Isoroku Jamamota společně s bitevními loděmi Jamato a Nagato, letadlovou lodí Hóšó, křižníkem Sendai, devíti torpédoborci a čtyřmi pomocnými loděmi.

       Při plavbě ve Vnitřním moři došlo 8.6.1943 na  k mohutné explozi v muničním skladu číslo 3 asi 3 km na sever od dnešního památníku na ostrově Suó-Óšima. I když příčina výbuchu nebyla nikdy objasněna, prohlásila japonská vláda, že šlo o výbuch způsobený lidmi. Exploze byla tak silná, že okamžitě oddělila záď před dělovou věží číslo 3 od zbytku lodě a způsobila zaplavení kotelen a strojovny. Prakticky ihned se 163 metrů dlouhá přední část lodi převrátila na pravobok a potopila. Zemřelo 1100 mužů nejen z lodní posádky ale i včetně 140 instruktorů a kadetů z leteckého učiliště, kteří zde byli na seznamovací exkurzi. Záď se převrátila a zůstala na hladině ještě skoro 12 hodin, než dosedla na dno jen pár set metrů na jih od hlavní části vraku 33°58′ N, 132°24′ E). Zachráněno bylo jen 350 přeživších.

       Ihned po výbuchu byla japonská flotila mobilizována a hledala v malé zátoce nepřátelské ponorky, ale tato snaha vyšla na prázdno. Byla zahájena operace na vyzvednutí vraku, ale brzy byla zrušena. V červenci 1944 byla z vraku vyzvednuta pouze munice a vyčerpáno cenné palivo. Po dalších 25 let zůstala loď nedotčena.

Až mezi lety 1970 a 1978 byly prováděny pokusy o vyzvednutí vraku. Postupně byla vyzvednuta velká část přídě, kotvy, lodní šrouby, kormidlo, hlavní děla, celá záď a kompletní dělová věž číslo 4. Mnoho artefaktů je vystaveno v Muzeu památníku Mutsu ve městě Tówa. Dělová věž číslo 4 je vystavena v bývalé námořní akademii v Etadžimě. Jedno z 140 mm děl je k vidění v tokijské svatyni Jasukuni. Jedno 410 mm dělo je vystaveno v Muzeu námořních věd v Tokiu.

       V současnosti leží zbytek vraku na pravoboku obrácen kýlem vzhůru pod úhlem 45° v hloubce 40 metrů. Část vraku nejblíže hladině je v hloubce jen 16 metrů, a tak i když není označená, lze ji snadno najít sonarem.