Bristol Beaufighter

Název:

 

BRISTOL BEAUFIGHTER

Typ vraku:

 

letadlo – noční těžký stíhací letoun

Výroba:

 

1940, Velká Británie, Bristol Areoplane Company

Majitel:

 

Velká Británie, FAF

Rozměry:

 

délka 12,6 m, rozpětí 17,65 m,výška 4,84 m, nosná plocha 46,73 m2, hmotnost 7072/11521 kg, pohon 2x hvězdicový motor Bristol Hercules, výkon 1200 kW/1600 k, rychlost ve výšce 3000 m 515 km/hod, dolet 2816 km,

Výzbroj:

 

4x kanon 20 mm British Hispano Mk II s 240 náboji na jednu zbraň, uložené pod přídí letounu

Posádka:

 

celkem 2, pilot a navigátor

Potopení:

 

17.03.1943

Místo:

 

Malta, St. Julian´s

GPS:

 

00°00'00"N 00°00'00"E

Hloubka:

 

38 m

Ponory:

 

15.06.2022

Poznámka:

 

Po vzletu z Malty, 17.3.1943, mělo letadlo technické problémy a pilotům nezbylo než přistát na moři, cca 900 m od břehu. Vrak letadla leží na písečném dně, na zádech v hloubce 38 m. Křídla jsou neporušená a vrtule jsou stále na motorech. Pěkně je vidět 20 mm dělo na spodku přední části letadla.

Již před druhou světovou válkou se vytvořila v Německu kategorie těžké stíhačky vyzbrojené kanóny a RAF podobný letoun citelně postrádala. Vývoj těchto letadel probíhal, ale k zásadní změně došlo, když továrna Bristol navrhla improvizaci, která vycházela z již stavěného letounu Bristol Beaufort. Prototyp letadla by hotový na podzim roku 1939 a první peruť obdržela sériově vyráběné letouny na podzim roku 1940. V květnu 1941 již mělo noční stíhací letectvo RAF k dispozici šest perutí, vyzbrojených těmito stroji. Letouny Beaufighter byly opravdu velice těžce vyzbrojenými stíhačkami. Mimo čtyř kanónů ráže 20 mm byly instalovány v křídlech 6 kulometů ráže 7,7 mm. Letadlo poháněla dvojice motorů Herkules, přičemž docházelo k jeho postupnému zdokonalování. Některé letouny byly vybaveny řadovými motory Rolls-Royce Merlin XX. Takto vybavené letouny byly označovány jako Beaufighter Mk.IIF, zatímco stroje s motory Hercules III nesly označení Beaufighter Mk.IF. V letadlech byly instalovány palubní radiolokátory, s dosahem asi 6,5 km, díky nimž byl v listopadu 1940 sestřelen první nepřátelský letoun. Technický vývoj Beaufighteru pokračoval v dalších obměnách – byly zkoušeny typy bez kulometů, na kterých byla instalována čtyřkulometná střelecká věž za pilotní kabinu, pro potřeby velitelství pobřežního letectva vznikl typ bez kulometů, ale se zvětšenou zásobou paliva v křídelních nádržích. Stroje se tak kromě stíhacího určení dostal další úkoly – používal se též jako bitevní či jako torpédový letoun. V říjnu 1941 byly do letounů označených jako Beaufighter Mk.VI montovány motory Hercules VI, díky nimž dosáhla stíhačka rychlost až 536 km/h. Od roku 1943 byly pod křídla Beaufighterů montovány závěsy pro osm neřízených raket, navigátor – střelec mohl letoun bránit kulometem Vickers ráže 7,7 mm.

----------------------------------------------------------

Pokud má někdo jakékoliv další informace nebo fotografie o tomto vraku nebo jeho historii, ocenili bychom, odeslání podkladů na info@wrecks.cz  za účelem aktualizace této databáze.

If anyone has any additional information or photos concerning this wreck or its history, it would be greatly appreciated if it could be sent to info@wrecks.cz in order to update this database.